na úvod  /   Oddělení nemocnice   /   Radiologie   /   Informace pro pacienty   /   Skiaskopická vyšetření

Navigace na stránce

Skiaskopická vyšetření

SKIASKOPICKÁ VYŠETŘENÍ - dynamická rentgenová vyšetření

Obecné informace
Podobně jako lze zhotovovat rentgenem jednotlivé snímky, lze lidské tělo prosvítit rentgenovými paprsky a sledovat jej při pohybu. Orgány tak lze vyšetřovat i funkčně - např. posoudit jejich vyprazdňování, stejně tak je prohlížet z více stran při jejich otáčení. Většinou se při těchto vyšetřeních používají kontrastní látky, které vyplní vyšetřovaný orgán a tak umožní jeho zobrazení.
Celková délka vyšetření záleží na druhu vyšetření, většinou se pohybuje mezi 15 až 90 min. Vyšetření provádí erudovaný lékař - radiolog za asistence rentgenového asistenta.

Vybavení našeho pracoviště: 
Skiaskopická vyšetření se provádějí pomocí speciálních rentgenových přístrojů.
Naše skiaskopické pracoviště je vybaveno digitalizovaným skiaskopicko- skiagrafickým kompletem, sklopnou stěnou : MECALL SUPERIX 164 Výrobce Mecall Itálie, Varian USA, rok výroby 2005. 
Přístroj je napojen na PACSový systém (systém archivace a komunikace obrazových dat v digitální formě).

Používané kontrastní látky:

  1. pozitivní 
    -baryové -k vyšetření trávicí trubice
    -jodové - k vyšetření žlučových cest, vývodných cest močových, žilního systému končetin, páteřního kanálu, k vyšetření podezření na perforaci trávicí trubice

  2. negativní -vzduch, oxid uhličitý, roztok methylcelulosy
    Trávicí trubice může být vyšetřována:
    Monokontrastním vyšetřením - naplnění trávicí trubice pozitivní kontrastní látkou, nejčastěji baryovou - odlitková náplň k posouzení kontur orgánu. Dnes již omezené indikace - např. vyšetření tračníku u dětí, invaginace.
    Dvojkontrastním vyšetřením - pozitivní kontrastní látka (baryová) vytvoří tenký povlak na sliznici vyšetřované části trávicí trubice, negativní kontrastní látka (vzduch, oxid uhličitý či methylcelulosa) tento orgán "nafoukne" (rozvine). Dobře se zobrazí i malé slizniční změny, vyšetření je citlivější.

Jednotlivá vyšetření:

  1. Vyšetření horního gastrointestinálního traktu neboli horní trávicí trubice je rentgenové vyšetření hltanu, jícnu, žaludku a dvanáctníku 
    Provádí se polknutím kontrastní látky (dále jen k.l.), která naplní trávicí trubici nebo na jejích stěnách vytvoří kontrastní povlak a jejím sledování pod rentgenem. 
    Pacient přichází nalačno, nesmí jíst, pít a kouřit od půlnoci a přichází k vyšetření zásadně v dopoledních hodinách, kdy je v žaludku minimum žaludečních šťáv. Standardem je dvojkontrastní vyšetření, v některých indikacích (např. u rozsáhlých poresekčních stavů) je lépe provést monokontrastní vyšetření. Provádí se v hypotonii zajištující lepší přehlednost orgánů (dostanete do žíly látky snižující přirozené peristaltické pohyby trávicí trubice). Kontrastní látka se používá baryová, pro dvojkontrastní zobrazení se přidává effervescentní prášek (šumák) vytvářející v žaludku oxid uhličitý. Orgány se hodnotí vstoje a vleže na sklopné desce 
    skiaskopického přístroje.



     

  2. Vyšetření tenkého střeva - enteroklýza 
    Očistná příprava je obdobná jako u vyšetření tlustého střeva - den před vyšetřením pouze tekutou stravu, ne mléko, mléčné výrobky, alkohol, nápoje sycené kysličníkem uhličitým. 3x denně projímavé roztoky - 200-300 ml 20-30% roztoku magnesium sulphuricum. Na oddělení sestra zavede pacientovi speciální sondu poslanou z radiologického oddělení nosem do žaludku. Další zavádění sondy do tenkého střeva provádí radiolog pod skiaskopickou kontrolou většinou po podání prokinetika - metoclopramidu. Do sondy se podává nejdříve baryová kontrastní látka, poté 0,5% roztok methylcelulosy. Důležitý je naplněný m.m. před vyšetřením. Obraz střeva se hodnotí na obrazovce přístroje, zhotovují se cílené snímky. Kličky radiolog od sebe roztláčí rukou či speciálním tlačítkem, nebojte se, jeho tlak je jen mírný.



     

  3. Vyšetření tlustého střeva - irrigografie 
    Velmi důležitá je kvalitní očistná příprava tlustého střeva, jakékoliv zbytky stolice vyšetření silně znehodnocují, jejich odlišení od drobných nádorků je silně problematické. Optimální příprava - kombinace projímavých roztoků a očistných klysmat. Např.: 1.den ráno a večer pacient vypije 200-300 ml 10-20% MgSO4, přijímá dostatek tekutin, nejlépe čaj a přírodní šťávy. 2. den ráno pacient dostane malý nálev, poté je provedena rectoskopie a v návaznosti na ni irrigografie. Jeden až dva dny před vyšetřením bezezbytková strava, hojnost tekutin, nutno vynechat nadýmavou stravu, brambory, mléko, mléčné výrobky, maso a nápoje s obsahem oxidu uhličitého. Při vyšetření Vám vleže na desce stolu vyšetřovacího přístroje radiologický asistent zavede rourku do konečníku, které se nálevem podává baryová k.l. a následně vzduch do pocitu tlaku v břiše. Důležité je ideální rozložení kontrastní látky a vzduchu v celém vinutém tlustém střevě, které se dosáhne přetáčením a polohováním pacientem na bok, na břicho i na záda a skláněním stolu hlavou pacienta nahoru či i mírně dolů. Obraz střeva je hodnocen radiologem na obrazovce, jsou zhotovovány cílené snímky. Nelze provádět po biopsii při rektoskopii či kolonoskopii.


     

  4. Vyšetření žlučových a pankreatických cest:
    Pooperační cholangiografie T drénem je vyšetření žlučových cest pomocí při operaci do hlavního žlučovodu zavedeného drénu. Používá se jodová kontrastní látka, kterou se žlučovody naplní, Zjišťuje se zejména, zda již neobsahují zbytkové žlučové kamínky a zda žluč může volně odtékat do dvanáctníku.
    ERCP - endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie 
    Vyšetření provádí gastroenterolog na našem pracovišti. Zavede při něm hadicový duodenoskop a kanyluje žlučové či pankreatické cesty, následuje nástřik jodovou kontrastní látkou a případné terapeutické výkony - například vytažení kamínků ze žlučovodů. 


     

  5. Vyšetření vývodných cest močových 
    Všem vyšetřením vývodných cest močových je společné, že se provádějí nástřikem jodové kontrastní látky do cévky zavedené předem urologem do těchto cest. Cílem je vývodné cesty zhodnotit, zjistit zda v nich není kamínek, zda jsou volně průchodné, bez zúžení. K dobrému hodnocení je třeba někdy pacienta s vyšetřovacím stolem postavit, otáčet. Po vyšetření je někdy cévka vytažena, někdy zůstává a zajišťuje odtok moče z ledviny. 
    Jednotlivé výkony se nazývají: 
    APG - ascendentní pyelografie, urolog zavede cévku do ledvinné pánvičky, na skiaskopickém pracovišti je proveden nástřik dutého systému ledviny a močovodu jodovou k.l. a stažení cévky.
    Perkutánní (descendentní) pyelografie (nephrostomografie). Provedení nephrostomie urologem, poté na skiaskopickém pracovišti proveden nástřik dutého systému ledviny a močovodu zavedeným nefrostomickým drénem.
    Cystografie, mikční cystouretrografie, retrográdní uretrografie. Proveden nástřik jodovou k.l. retrográdně zavedenou cévkou buď jen do močové trubice - často k místu zúžení, nebo až do moč. měchýře. Často kombinace s vyšetřením při mikci - obsahuje i hodnocení během močení přímo na vyšetřovacím stole do bažanta či do plen.


     

  6. RTG kontrastní vyšetření páteřního kanálu:
    je zobrazovací metoda, která využívá rentgenového záření pro zobrazení obsahu páteřního kanálu při podezření na jeho onemocnění. Aby mohl být zobrazen obsah páteřního kanálu, je nutné do něj nejprve vstříknout kontrastní látku. Jodová kontrastní látka se aplikuje do durálního vaku (vaku obklopujícího míchu a její kořeny) punkcí provedenou neurologem. Punkce je bezpečná, napíchnutí míchy při ní není možné, je však důležité se během ní nepohnout. Vlastní zobrazení se provádí polohováním pacienta na vyšetřovacím stole, rozléváním k.l. v durálním vaku až do výše krční páteře, je-li třeba a snímkováním ve standardních i speciálních projekcích.
    Někdy je po vyšetření k upřesnění nálezu nutné doplnit ještě vyšetření počítačovou tomografií, tzv. CT myelografii. Toto vyšetření může následovat bezprostředně po vlastní PMG nebo v několikahodinovém odstupu od něj. Při CT myelografii již není žádný další vpich nutný a vyšetření Vás tedy nijak nezatíží.
    Perimyelografie je vyšetření celé páteře, periradikulografie pouze v bederní oblasti.


     

  7. Fistulografie
    Jde o zobrazení zevních píštělí, jejich vnitřního průběhu případné komunikace s orgány. Radiolog provede nasondování píštěle cévkou a její nástřik jodovou kontrastní látkou, snímky v základních i speciálních projekcích.


     

  8. Nativní skiaskopie 
    Pod skiaskopií může rovněž lékař sledovat pohybové děje (napři pohyblivost bránice), kontrolovat zavádění cévek či použít zobrazení v reálném čase k jiným klinickým výkonům. Lze použít i k došetření nálezu z RTG snímku upravením polohy pacienta jeho vytočením za skiaskopické kontroly v reálném čase a rozprojikováním do sebe se sumujících struktur.