na úvod  /   Oddělení nemocnice   /   Ortopedie   /   Hospitalizační péče   /   Výkony na ruce   /   Syndrom karpálního kanálu (SKK) , syndrom karpálního tunelu

Navigace na stránce
na úvod Oddělení nemocnice Ortopedie Hospitalizační péče Výkony na ruce Syndrom karpálního kanálu (SKK) , syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního kanálu (SKK) , syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního kanálu (SKK) , syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního kanálu je nejčastější onemocnění nervů patřící do skupiny úžinových syndromů, kdy je nerv utlačen mezi jinými anatomickými strukturami. V tomto případě karpální tunel tvořen spodinou z kostí zápěstí (karpální kosti, které jsou uspořádány do oblouku a tento oblouk je překlenut vazem (ligamentum carpi transversum). Ve vzniklém prostoru probíhá spolu s nervus medianus ještě devět šlach.  Při uvolnění vazů, či při otoku šlach uvnitř kanálu, dochází k útlaku  nervu.  Podle rychlosti nástupu obtíži můžeme SKT rozdělit na akutní, kdy obtíže nastupují rychle například po zlomeninách dolního konce kosti vřetení (distálního radia), nebo chronicky, kdy se projevují postupně.  Příčina obtíží není známá, ale často se projevuje u pacientů s chronickým přetěžováním rukou prací (šičky, kuchařky, ale i práce na počítači), nebo u pacientů pracujících s vibrujícími stroji.  Vyskytuje se 3-4x častěji u žen než mužů.

Příznaky

Příznaky syndromu karpálního kanálu jsou bolesti či brnění (hypestezie) ruky ve dlani vystřelující do dlaňové části 1.-3. prstu (palec, ukazovák a prostředník), ale mohou se propagovat až do loktu či ramene. Bolesti často bývají v noci, kdy pacient udává úlevu po protřepání ruky.  Bolesti mohou být i při práci ve vynucené poloze v zápěstí (ohnutí zápěstí do dlaně či opační směrem).  Při útlaku dochází k vychudnutí svalů tenaru (svaly palcové části dlaně). Pacient udává horší funkci ruky ve smyslu omezené možnosti manipulace a malými předměty (uchopit mince).  Při vyšetření bývá positivní tzv. Tinelův příznak, kdy poklep na oblast zápěstí v místě útlaku vyvolá bolestivost či „brnění“ do dlaně a 1.-3. prstu.  K určení diagnózy je nutné provést tzv. EMG (elektromyografické vyšetření), kdy se pomocí jemných jehliček zkouší průběh elektrického impulzu nervem. Při jeho útlaku se rychlost zpomaluje.

Terapie

Při terapii nejprve zahajujeme u lehčích stadií úpravou zátěže (změna povolání), pokud to je možné,  či dlahováním v úlevové poloze, kdy nedochází k útlaku nervu. U těžších stadií je možné provést obstřik karpálního kanálu kortikoidy,  což vede k ústupu otoku a zmenšení komprese nervu, čímž na dobu dočasnou ustupují obtíže.  Pokud obtíže neustupují, nebo se navrátí, je nutné operační řešení, kdy se při operaci uvolní nerv v místě útlaku, a to buď klasickou otevřenou  technikou, nebo endoskopicky jen ze dvou vpichů. Po uvolnění mají pacienti většinou rychlou úlevu od bolesti, brnění (parestezie) ustupují postupně za několik týdnů i měsíců. Po operaci je třeba pečovat o jizvu a po odstranění stehů provádět tlakové masáže jizvy, aby se jizva rozvolnila.