na úvod  /   Oddělení nemocnice   /   Ortopedie   /   Hospitalizační péče   /   Další výkony   /   Chronický zánět kosti (chronická osteomyelitida)

Navigace na stránce
na úvod Oddělení nemocnice Ortopedie Hospitalizační péče Další výkony Chronický zánět kosti (chronická osteomyelitida)

Chronický zánět kosti (chronická osteomyelitida)

Chronický zánět kosti (chronická osteomyelitida)

Chronická osteomyelitida nejčastěji vzniká přechodem z akutní formy, kdy v místě akutního infektu přetrvávají ložiska, ze kterých při oslabení organismu může dojít k aktivaci infektu.  Jako zdroj infekce můžou být zbytky mrtvé kosti-sekvestry,  chronické abscesové dutiny vyplnění tekutinou nebo vazivovou tkání, ale často může být zdrojem cizí těleso ať už zanesené při úraze (kamínky, střepiny..) nebo šroub, dlahy či jiný kovový materiál, který je osídlen mikroorganismy. Velký vliv na vznik nezdary v hojení chronických ložisek mají poruchy kožního krytu a prokrvení. Často je projevuje přetrvávající píštělí s intermitentní sekrecí.  Velký vliv na rozvoj chronické osteomyelitidy má i celkový stav pacienta, jeho výživa či přidružení nemoci jako diabetas mellitus (cukrovka).

Příznaky

Chronická osteomyelitida se projevuje občasnými bolestmi v místě zánětu, zarudnutím a teplotami. Někdy je teplota jen lehce zvýšená.  Pokud je přítomna píštěl s výtokem, nemívají pacienti kromě této sekrece žádné obtíže. Pokud se píštěl uzavře, bolesti a celkové příznaky se zvětšují.  Při vyšetření zjišťujeme porucha trofiky kůže (kůže nekvalitní),  někdy zarudlá, oteklá a při doteku může být bolestivá. Bývají patrné píštěle. Při vyšetření zjišťujeme  jen mírné zvýšení sedimentace, lekocytózy (zmnožení bílých krvinek) či CRP.  Na RTG snímcích vidíme změnu struktury kůže s dutinami či patrnými sekvestry. K přesnějšímu vyšetření nám pomůže CT vyšetření a své opodstatnění má  i fistulografie, kdy do píštěle vstříkneme kontrastní látku a následně provedeme RTG snímek či CT vyšetření. Pro léčbu je důležité odebrání vzorků na mikrobiologické vyšetření a citlivost na antibiotika.

Terapie

Při řešení  chronické osteomyelitidy se setkáváme s nutností řešení několika problémů. Zaprvé je nutné řešení kvalitního kožního krytu, neboť pokud není  kůže zahojena, hrozí další nasednutí infektu a i výživa je výrazně omezena.  Při krytí  defektů často spolupracujeme s plastickými chirurgy,  kteří  je řeší  buď místními laloky čí volnými laloky přenesenými mikrochirurgickou metodou. Cílem řešení je operační odstranění všech mrtvých či špatně vyživovaných tkání  tj. sekvestrů, granulací a pokud jsou v ráně cizí tělesa tak především jich.  Po odstranění takovýchto tkání zbývá v kosti dutina, kterou je třeba řešit, neboť ta může být rezervoárem infektu. Dutinu můžeme řešit výplní fibrinovou pěnou napuštěnou antibiotiky,  kostním cementem  s antibiotiky. Do dutiny je možné vložit sval, který je z jedné strany dobře živený tepnou. Po vyléčení  infektu se dutina vyplní kostní tkání (kostní štěpy) a o buď od samotného pacienta (autoštěpy), nebo z kostní banky (alloštěpy).  Během operace  a po ní se dlouhodobě podávají antibiotika nejprve v injekcích a následně v tabletách do zklidnění stavu několik týdnů i měsíců.  Pokud je porušena kontinuita kosti po zlomeninách (kost není srostlá) provádí se stabilizace zevním fixatérem.  Pokud se zánětlivé markéry nezlepšují, je třeba i opakovaných operací.