na úvod  /   Oddělení nemocnice   /   Ortopedie   /   Hospitalizační péče   /   Další výkony   /   Žilní trombóza a její prevence

Navigace na stránce

Žilní trombóza a její prevence

Žilní trombóza a její prevence

Žilní trombóza je zánět hlubokých (vnitřních) žil postihující převážně dolní končetiny. Ojediněle může postihnout žíly horních končetin. Dochází ke vzniku krevní sraženiny – trombu. Jedná se o závažné onemocnění, které může nejen trvale poškodit žilní systém, ale ohrozit i pacientův život v případě uvolnění trombu a vzniku plicní embolie.

Kdy k trombóze může dojít?

Trombóza je jednou z nejčastějších komplikací ortopedických výkonů, především operací na dolních končetinách. Je vyvolána zpomalením odtoku žilní krve, výpadkem svalově - žilní pumpy, což je mechanizmus, při kterém je stahy lýtkového svalstva pumpována krev z končetin směrem k srdci. Hlavní příčinou je snížená mobilita pacienta při nemoci, po operaci apod. Průtok krve žilami může omezit i sádrová fixace. Rizikových faktorů je však více. Trombóza může doprovázet onemocnění zhoubným nádorem, užívání léků s ženskými hormony jako je hormonální antikoncepce nebo hormonální léčba kolem přechodu, nedostatečná hydratace, někdy je zvýšená dispozice k onemocnění trombózou vrozená, zpravidla i dědičná. Tento stav se nazývá trombofilie a pacienti o tomto onemocnění nemusí vědět, pokud nebylo provedeno hematologické vyšetření, a onemocní trombózou často bez zjevné jiné příčiny. Uvážíme-li, že u řady pacientů je více rizikových faktorů, je riziko trombózy bez adekvátní prevence  poměrně vysoké.

Jak trombóze předcházet?

Riziko trombózy  snižujeme časnou mobilizací, elastickými bandážemi, rehabilitací, ale především farmakologicky. Doposud byla prevence zajištěna hlavně podáváním nízkomolekulárních heparinů. Antikoagulační léčba snižující srážení krve je zahájena hned po operaci a její délka by měla být dostatečně dlouhá, po celou dobu snížení mobility pacienta, tj. i po propuštění z nemocnice. Nízkomolekulární heparin se aplikuje subkutání injekcí jednou denně. V současné době jsou však na trhu novinky v prevenci trombózy – tzv. perorální antikoagulancia. (Pradaxa, Xarelto) Jedná se o první perorální léky nahrazující podávání heparinu. Užívají se ve formě tobolek jednou denně. Pro pacienty tak odpadá nutnost nepříjemné aplikace injekce včetně doby po  propuštění z nemocnice.

Pradaxa: Doporučená denní dávka je 220 mg (2 tobolky á 110 mg) jednou denně. Lze užívat spolu s jídlem i bez jídla. Po náhradě kolenního kloubu by měla být prevence alespoň 10 dní po operaci, v případě endoprotézy kyčle 28-35 dní.  Pradaxa nesmí být užívána, pokud má pacient sníženou funkci jater a ledvin, zaveden epidurální katetr, a  některé další  stavy a léky

Xarelto: Doporučená denní dávka je 10 mg jednou denně. Doba prevence trombembolie je shodná. Xarelto nesmí být užíván u těžké ledvinné nedostatečnosti, u cirhózy jater s poruchou jejich funkce.V klinických testech  byl přitom   její  efekt léčby o  něco  lepší  než  u standardně podávaných nízkomolekulárních Heparinů.

Oba nové léky tak šetří pacienta od nepříjemné aplikace subkutální injekce,a jejich účinnost je dle zkoušek nejméně stejná ( u Xarelty i  o  něco  lepší) než  standardní prevence injekcemi heparinů.    Léky nemění schopnost řídit vozidla, pacient by však měl svého lékaře informovat o současně užívaných lécích, především nesteroidních protizánětlivých léků, amiodaronu, antimykotik a léků na ředění krve.

Podobně jako všechny léky, mohou mít i perorální antikoagulancia Pradaxa  a Xarelto nežádoucí účinky. Nejsou však časté. Jedná se především o krvácivé projevy, které jsou srovnatelné s rizikem nízkomolekulárních heparinů.  

Pradaxa není hrazená pojišťovnou a Xarelto jen částečně. Prevenci trombosy standardně zajišťujeme na ortopedickém oddělení po dobu hospitalizace nízkomolekulárními hepariny, po propuštění z nemocnice je zajištění prevence trombózy a embolie záležitostí obvodního lékaře. Často je však nedostatečná nebo žádná. Antiagregační léčba (Anopyrin, Acylpyrin) nemá dostatečný preventivní efekt.

Klinickými studiemi bylo prokázáno, že průměrná doba vzniku trombembolie po náhradě kolenního kloubu je minimálně10 dní, po náhradě kyčelního kloubu až 35 dní. Riziko trombózy a embolie tedy trvá i po propuštění z nemocnice. Pradaxa  a Xarelto tedy nabízejí možnost prevence bez nutnosti aplikace injekcí.