na úvod  /   Oddělení nemocnice   /   Ortopedie   /   Hospitalizační péče   /   Další výkony   /   Dysplazie kyčelního kloubu

Navigace na stránce

Dysplazie kyčelního kloubu

Dysplazie kyčelního kloubu

Dysplazie kyčelního kloubu je nejčastější ortopedická vada novorozenců.  Jedná se o vývojové postižení  v oblasti jamky  kyčelního kloubu (acetabula) a hlavice kosti stehenní.   Vyskytuje se asi 3-5 % nově narozených a častěji jsou postiženy dívky.  Příčina vzniku není prokázánaje multifaktoriální, vázána na rodiný výskytl, vliv má i poloha plodu v děloze, kdy u polohy koncem pánevním  je  vyšší výskyt dysplazie. Svůj vliv mají i mateřské hormony, které u matky v období porodu vedou k uvolnění vazů pánve, aby mohlo dojít k porodu. Tyto hormony přenosem přes placentu vedou k uvolnění vazů v oblasti kyčelního kloubu novorozence a pokud v tomto období není hlavice kyčelního kloubu správně postavená v jamce (centrace jamky), dochází  ke špatnému vývoji celého kloubu.  Zvýšený výskyt dysplazie kyčelního kloubu v českých zemích byl zapříčiněn balit děti po narození do povijánu, kdy se daly dítěti nožičky k sobě a pevně ovinuly. Tímto mechanismem docházelo k „vyklubování“  v kyčelních kloubech.  Dysplazie kyčelního kloubu může být i součástí jiných vrozených vad. Její nerozpoznání či pozdní diagnostika vede k výraznému postižení  kyčelního kloubu, které ve svým důsledku vede k velmi časnému rozvoji artrózy kyčelního kloubu. Není výjimkou  nutnost implantace totální endoprotézy (umělého kloubu) i u třicetiletých jedinců.

K včasnému rozpoznání dysplazie kyčelního kloubu byl v České republice vytvořen tzv. systém trojího síta, kdy první vyšetření se provádí již na porodnici, kde je provedeno klinické vyšetření a vyšetření ultrazvukové.  Druhé vyšetření se provádí v 6 týdnech, kdy je provedeno opět vyšetření ortopedem, který opět provede ultrazvuk měkkých tkání. Třetí vyšetření se provádí ve 3 měsících věku dítěte. Pokud  je v tomto období kyčelní kloub správně vyvinut, není třeba dále dítě sledovat. Rentgenologické vyšetření  se provádí jen v případě nejasného ultrazvukového nálezu, neboť se snažíme minimalizovat  zátěž miminka ozářením.

Jak jsme již uvedl, pro správný vývoj kyčelních kloubů je nejdůležitější časná diagnostika a terapie.  U novorozenciese doporučuje tzv. široké balení, při kterém  je hlavice anatomicky centrována v jamce.  Širokého balení dosáhneme pokud přikládáme klasické bavlnění pleny  přiložením další jedné až dvou plen mezi kolínka novorozence. Většina dysplazií kyčelního kloubu je léčitelná konzervativně (bez operace). Principem je udržení správné centrace.  U lehkých dysplazii se k centraci používá šitá  Frejkova  peřinka, případně Pavlíkovy třmeny (řemínky). V případě zjištěného vykloubení je třeba pozvolně kloub zakloubit pomocí tahu za obě dolní končetiny, které se provádí při hospitalizaci tzv. trakční režim. Postupným tahem většinou dochází k zakloubení, což se ověří na operačním sále tzv. artrografií, kdy se v celkové anestezii vpíchne do kloubu kontrastní látka a provede se rentgen, aby bylo jisté,  že opravdu došlo k zakloubení a následně se v anatomickém postavení obě dolní končetiny zasádrují, aby došlo ke stabilizaci kloubu, následně se po sejmutí doléčují pomocí Pavlíkových třmenů. V případě, že je při atrografii zjištěno, že hlavice není správně centrována je třeba operační řešení, které se provádí na specializovaných pracovištích a jejím cílem je operační zakloubení kyčle. Následně se sádruje obdobně jako konzervativní terapie. Dysplazie kyčelního kloubu by měla být vyřešena do jednoho roku dítěte, aby mohlo začít chodit jako jeho vrstevníci.